Gestická abstrakce Carlos Castaňeta

Gestická abstrakce – vznik, původ a osobní tvorba

Gestická abstrakce vychází z poválečné avantgardy, kdy se malíři začali soustředit na samotný pohyb ruky, energii tahu a spontánní výraz místo realistického zobrazení světa.

Kořeny tohoto směru sahají k abstraktním expresionistům, kteří chápali obraz jako záznam vnitřního stavu, emocí a fyzického gesta v konkrétním čase.

Vlastní obrazy gestické abstrakce vznikají jako dialog mezi tělem, barvou a plátnem, bez předem dané kompozice, ale s jasným vnitřním napětím a rytmem.

Používají se vrstvy akrylu, lazur a někdy i strukturálních past, které reagují na rychlost tahu, tlak štětce a změny směru ruky.

Proces tvorby začíná intuitivním rozvržením barevných polí, na která se postupně vrství dynamické linie, šplíchance a stopy nástrojů.

Každý obraz je tak jedinečným záznamem okamžiku, kde se spojuje spontánnost gesta s promyšlenou prací s barvou, kontrastem a prostorem.